Obec

Home
Obec

Obec Luká leží na Olomoucku 13 kilometrů od města Litovle. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1313. Skládá se celkem z šesti částí. Do historie jedné z nich, Javoříčka, tragicky zasáhl konec 2. světové války.

K pamětihodnostem Luké patří kostel svatého Jana Křtitele se zvonem pocházejícím z počátku 16. století. Historii Javoříčka připomíná památník a nedaleká moderní expozice v budově bývalé školy. V okolí je také několik přírodních pamětihodností. Nejznámějšími jsou Javoříčské jeskyně a národní přírodní rezervace Špraněk. V Luké, jejích částech i okolních obcí je řada příležitostí k trávení volného času, největším lákadlem je hrad Bouzov. Návštěvníci mají dostatek příležitostí dobře se během svého pobytu v regionu najíst a napít, případně zde i přenocovat.

Rychle se rozvíjí také služby pěší turisty a cykloturisty.

Nejzajímavější místa vám představujeme níže.

Kostel svatého Jana Křtitele v Luké

Barokní kostel svatého Jana Křtitele na návsi v Luké má dlouhou historii a poskytuje útočiště památce přenesené sem ze zrušeného chrámu v Olomouci.

První zmínka o chrámu v Luké pochází z roku 1360. Současná stavba vyrostla na místě staršího kostela v roce 1734. Později k němu byla přistavěna také věž. Vedle kostela se nacházel hřbitov, který byl zrušen před 1. světovou válkou. Na konci třicátých let pak chrám prošel částečnou rekonstrukcí, při níž byly v báni věže nalezeny mince z roku 1860.

Chrám svatého Jana Křtitele je podélnou sálovou stavbou. Hranolová věž je v ose západního průčelí, na jižní straně kostela se nachází čtyřboká sakristie s oratoří v patře. Hlavní vstup do budovy vede pod samotnou věží, boční vstupní portál se nachází v jižní zdi lodi.

Hlavní oltář je mramorový a pochází z poloviny 18. století. Do Luké byl přemístěn ze zbořeného olomouckého kostela Panny Marie na Předhradí. Ve věži je zavěšen zvon s reliéfním nápisovým vlysem s letopočtem 1501, který je tím pádem starší než samotný kostel v Luké.

Výmalba kostela pochází z roku 1937, kdy se práce ujal Jan Daněk z Letovic. Na stropě presbytáře vznikl obraz Nejsvětější Trojice, na stropě lodě obraz Panny Marie podle a nad kruchtou obraz svatého Václava.

Pravoslavný kostel ve Střemeníčku

Pravoslavný kostel stojící ve Střemeníčku pochází z období první republiky a je zasvěcený svatému Václavovi.

Kostel spojuje Střemeníčko s významnými moravskými městy. Jeho stavitelem byl totiž archimandrita Andrej, který ve třicátých a čtyřicátých letech postavil na našem území řadu pravoslavných chrámů.

Pamětníci uvádějí, že Andrej se do stavby chrámů zcela ponořil a věnoval jim veškerou svou energii. Zpravidla připravil projekt stavby,
s místními občany vykopal základy a podílel se na samotné stavbě objektu. Následně kostel vyzdobil.

Když měl dostatek času, vyzdobil jej celý ikonami. Pokud už spěchal za stavbou dalšího svatostánku, připravil alespoň základy nejdůležitějších ikon a zbytek nechal na svých pomocnících a dalších řemeslnících.

Kromě kostela ve Střemeníčku se takto zasloužil například o chrám v Olomouci, který je zasvěcený svatému Gorazdovi. Dále vybudoval svatostánky v Chudobíně, Čelechovicích na Hané a Kroměříži. Je také autorem chrámu v Řimících, Třebíči a slovenských Medzilaborcích.

Vševolod Komlomacký, jak znělo občanské jméno Andreje, pocházel z Ukrajiny, sám se však vždy považoval za příslušníka ruského národa. V první světové válce jej pro krátkozrakost nevzali do carské armády, tak se připojil k československým legiím. Po Leninově revoluci bojoval proti novým pořádkům, ale po porážkách odpůrců komunistického režimu musel odejít do exilu. Přesunul se do Československa, konkrétně na Zakarpatskou Ukrajinu. Tam postavil první chrámy, později se přesunul na Moravu.

Kromě výše zmíněných nových kostelů se v našem regionu podílel na obnově a výzdobě svatostánků ve Vilémově a ve Štěpánově.

Národní přírodní rezervace Špraněk

Národní přírodní rezervace Špraněk je území, které se nachází v západní části katastru Luké a v současnosti zaujímá celkovou rozlohu 102 hektarů. Oblast je tvořena vápencovým podložím, ve kterém jsou vytvořeny typické krasové jevy jako škrapy (rýhy na vápencových stěnách), závrty, ponorné řeky, skalní brána a jeskyně.

Na podloží rostou přirozené vápencové bučiny, suťové a roklinové lesy a v menší míře i květnaté dubohabrové lesy. V těchto lesích můžete najít velké množství rostlinných druhů jako např. prvosenku jarní, svídu krvavou, břečťan popínavý či okrotici bílou. Květena skalních stěn je zastoupena lomikamenem trojprstým nebo pěchavou vápnomilnou. Z nemalého množství vzácných druhů je možné zmínit například strdivku sedmihradskou, lilii zlatohlávek a violku divotvárnou. Za zmínku stojí i více jak čtyři desítky druhů mechů a játrovek.

Ze zoologického hlediska je velmi významná přítomnost několika druhů vzácných letounů. Místní jeskyně jsou největším zimovištěm vrápence malého v České republice. Z dalších druhů kriticky ohrožených letounů nelze opomenout netopýra černého, netopýra brvitého, netopýra velkého či silně ohroženého netopýra vodního a netopýra ušatého.

Pokud byste tuto či jinou rezervaci chtěli navštívit, mohli byste si všimnout červených pruhů na stromech, které značí hranice rezervace, kdy dva pruhy vidíte při vstupu a jeden, pokud jste uvnitř rezervace. Označení je provedeno také formou tabulí se státním znakem a názvem lokality. Vstupovat ovšem můžete jen na značené cesty. NPR Špraněk je v podstatě živou učebnicí toho, co se na našem území přirozeně vyskytovalo, než začal intenzivně hospodařit člověk. Je jedním z mála ostrůvků přirozené přírody v celém regionu.

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně jsou jedním z pěti jeskynních systémů v Olomouckém kraji, který je přístupný veřejnosti. Vynikají svou krápníkovou výzdobou a složitým systémem chodeb, propastí a dómů.

Jeskyně leží v devonských vápencích vrchu Špraněk, kde je vytvořil stejnojmenný potok. Podzemní prostory leží ve třech patrech. Největší prostory jsou v horním patře, které vyniká krápníkovou výzdobou. Největší úžas návštěvníků vyvolává Suťový dóm a Dóm Gigantů. Populární je rovněž dvoumetrová sintrová záclona o tloušťce pouhých pěti milimetrů.

Javoříčské jeskyně
web: Javoříčské jeskyně
e-mail: javoricko@caves.cz
telefon: 585 345 451

Památník obětem II. světové války

Národní kulturní památka Památník obětem II. světové války připomíná tragédii, k níž došlo v Javoříčku 5. května 1945. Nacisté tam zavraždili celkem 38 mužů a chlapců a většinu vesnice vypálili. Nejmladší oběti bylo 15 let, nejstarší 76 let. V plamenech skončilo 32 usedlostí.

Památník stojí přímo na hromadném hrobě obětí tehdejších událostí. Autory díla jsou akademický sochař Jan Tříska a architekt Miroslav Putna, kteří jej pojali jako sousoší šesti postav v nadživotní velikosti.

Nové Javoříčko

V sousedství Památníku obětem II. světové války stojí někdejší škola, která jako jedna z mála přečkala běsnění nacistů v květnu 1945. Dnes je v ní umístěna moderní expozice připomínající podobu starého Javoříčka před vypálením a informující o událostech, které tehdy do osudu obce tragicky zasáhly.